Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Každodennost veřejně činných žen v druhé polovině 19. století
Damková, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit ženu v druhé polovině 19. století v soukromé sféře jejího působení. Zabývá se především každodenností dámské poloviny populace příslušející k měšťanské vrstvě a rytmem, v němž se její život odvíjel. V rámci jednotlivých kapitol jsou shrnuty součásti ženského světa ohraničeného zpravidla zdmi domova. Práce ukazuje běžné činnosti, z nichž se skládal život ženy, přičemž na čelním místě stojí péče o domácnost a výchova dětí. Pozornost je věnována rovněž ženské péči o sebe samotnou a prostředkům duševní hygieny, především způsobům relaxace a trávení volného času. Na základě pramenů osobní povahy, zejména deníků a korespondence, je rekonstruován běžný život příslušnice středostavovské vrstvy v druhé polovině 19. století. Práce vychází z pozůstalostí řady významných českých žen aktivně se podílejících na veřejném dění, které jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, případně vyšly knižně ve formě edice. Klíčová slova 19. století, dějiny žen, každodennost, ženská otázka, péče o domácnost, výchova dětí, volný čas, odívání
Etnografika v Zápiscích Marie Červinkové-Riegrové
Svobodová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Studie se zabývá analýzou vnímání a popisu etnografik Marií Červinkovou-Riegrovou tak, jak se odrážejí v jejích Zápiscích. Tento základní pramen je doplněn o další prameny, především o Pamětní knihu Malče a rodinnou korespondenci. První část studie je věnována životopisu Marie Červinkové-Riegrové, který je nutným rámcem pro zkoumání jejího vztahu k etnografickým tématům. V další části jsou analyzovány Zápisky a možnost jejich využití pro etnografii. Následující kapitola se věnuje pojetí vlastenectví tak, jak je autorka Zápisků chápala. Vlastenectví je zde představeno jako jedno z východisek jejího zájmu o etnografika. Další kapitola se věnuje konkrétním projevům lidové kultury, lidovým zvykům apod. a jejich reflexi Marií Červinkovou-Riegrovou. Hlavní důraz Marie kladla na deskripci kroje. Následuje část týkající se náboženských poutí a posvátných míst. Poslední kapitola analyzuje konkrétní lidové zvyky a tradice dodržované v Riegrově rodině a na statku na Malči.
Kvalifikace, profesionalizace a tzv. ženská povolání v českých zemích
Vošahlíková, Pavla
Profesionalizace povolání souvisela v 19. století úzce s pojetím kvalifikace závislé na dosaženém školním vzdělání. Článek zkoumá vliv tohoto procesu na ženské emancipační snahy v českých zemích zejména ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.
Ideální modely života ovdovělých královen, kněžen a šlechtičen v českém středověku ve světle reality
Kopičková, Božena
Obsahem je rozbor a popis modelů vdovství na základě pramenů: věrného vdovství při světském životě, vdovství v klášteře, výměna vdovského stavu za nový manželský svazek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.